Jak se počítá solidární daň za rok 2015?

Všichni zaměstnanci a OSVČ s vyššími příjmy odvádějí i v roce 2015 takzvanou solidární daň. Ta za loňský rok činí 7 % z příjmu nad 1 277 328 Kč.

Solidární daň se platí z částky nad 48násobek průměrné mzdy. Pro rok 2015 činila průměrná mzda 26 611 Kč, proto se solidární daň za rok 2015 platí z hrubé mzdy ze zaměstnání nebo dílčího základu daně ze samostatné výdělečné činnosti z částky nad 1 277 328 Kč. Solidární dani nepodléhají příjmy z kapitálového majetku, pronájmu nebo ostatních příjmů, platí se pouze z nadlimitního příjmu ze zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti. „Lidé, kteří v roce 2015 prodali pozemek, byt či dům nebo měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili zákonné podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu fyzických osob,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Hraniční je příjem 1 277 328 Kč

Za rok 2015 se solidární daň vypočítává z příjmu nad částku 1 277 328 Kč. Na druhou stranu se však pouze do částky 1 277 328 Kč odvádí pojistné na sociální zabezpečení. Zdravotní pojištění se odvádí z celého příjmu a není pro něj za rok 2015 stanoven žádný strop. Maximální částka pojistného na sociální zabezpečení zaplacená za rok 2015 zaměstnancem činí 83 026 Kč (6,5 % z 1 277 328 Kč), zaměstnavatelem pak 319 332 Kč (25 % z 1 277 328 Kč). Osoby samostatně výdělečně činné mohou za rok 2015 na pojistném na sociální zabezpečení zaplatit nanejvýše částku 372 980 Kč (29,2 % z 1 277 328 Kč).

Proč byla solidární daň zavedena?

Solidární daň je legislativou stanovena od roku 2013. Před jejím zavedením docházelo v Česku k daňovému paradoxu v tom ohledu, že efektivní sazba daně z příjmu fyzických osob byla u nadstandardních příjmů nižší. Jak to bylo možné? Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění se odvádělo pouze do maximálního vyměřovacího základu neboli stropu. Po jeho dosažení již povinné pojistné neodváděl ani zaměstnanec ani zaměstnavatel. Daň z příjmu fyzických osob zaměstnanců se přitom platí z hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem. Zaměstnanci s nadstandardním příjmem tak měli z důvodu stropu nižší efektivní daň z příjmu. „V roce 2012 zaplatil zaměstnanec pobírající hrubou roční mzdu ve výši 2 000 000 Kč na dani z příjmu fyzických osob částku 344 835 Kč, efektivní sazba daně z příjmu byla tedy 17,24 %. Naproti tomu zaměstnanec s hrubou roční mzdou 1 000 000 Kč zaplatil na dani z příjmu fyzických osob 176 160 Kč, efektivní sazba tedy činila 17,62 %,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Zaměstnanci s vysokými příjmy musejí podat daňové přiznání

Za většinu zaměstnanců vyřizuje daňové povinnosti jejich zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Zaměstnanci, kteří mají příjmy z pronájmu, nebo zaměstnanci, kteří si přivydělávají samostatnou výdělečnou činností, však musejí podat daňové přiznání. To se týká rovněž zaměstnanců s nadstandardními příjmy, kteří odvádějí solidární daň. Solidární daň zaměstnanců se vypočítává z hrubé mzdy a nikoliv ze „superhrubé mzdy“. Pro zaměstnance s roční hrubou mzdou za rok 2014 ve výši 2 000 000 Kč činí superhrubá mzda 2 491 304 Kč (hrubá mzda 2 000 000 Kč + zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem ve výši 180 000 Kč + pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnavatelem činící 311 304 Kč). Solidární daň bude v tomto případě 52 834,88 Kč (2 000 000 Kč − 1 245 216 Kč) x 7 %). U OSVČ se solidární daň počítá z hrubého zisku, tedy z příjmu poníženého o výdaje, a nikoliv pouze z ročních příjmů. Oproti minulému roku však mohou ti zaměstnanci, kteří zároveň podnikají, proti základu daně ze závislé činnosti pro solidární zvýšení daně uplatnit případnou ztrátu z podnikání, a tím si základ daně pro solidární zvýšení daně snížit.

Daňové odpočty solidární daň nesnižují

Výsledná daňová povinnost zaměstnanců a OSVČ s nadstandardními příjmy se skládá ze součtu daně z příjmu a solidární daně. Na výši solidární daně přitom nemají vliv uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, kterým je řešena vlastní bytová potřeba, dary, odpočty na penzijním připojištění nebo doplňkovém penzijním spoření či odpočet životního pojištění v zákonném rozsahu. Daňové odpočty snižují pouze základ daně podléhající 15% dani z příjmu fyzických osob, a nikoliv částku, ze které se počítá solidární daň. Z důvodu daňových odpočtů tedy ke snížení solidární daně nedochází.

Praktický příklad

Živnostník pan Veselý má roční příjem za rok 2015 ve výši 6 150 000 Kč a výdaje 3 850 000 Kč. Pan Veselý uplatňuje daňový odpočet zaplacených úroků z úvěru na bydlení ve výši 60 000 Kč, dále pak odpočet doplňkového penzijního spoření ve výši 12 000 Kč a životního pojištění ve výši 12 000 Kč. Je svobodný a bezdětný. Kolik zaplatí na dani z příjmu fyzických osob za rok 2015?

PoložkaČástka
Příjem za rok 20156 150 000 Kč
Výdaje za rok 20153 850 000 Kč
Základ daně ze samostatné výdělečné činnosti2 300 000 Kč (6 150 000 − 3 850 000)
Nezdanitelné položky84 000 Kč (60 000 + 12 000 + 12 000)
Základ daně snížený o nezdanitelné položky2 216 000 Kč (2 300 000 − 84 000)
Daň z příjmu332 400 Kč (2 216 000 x 15 %)
Solidární daň71 587 Kč ((2 300 000 − 1 277 328) x 7 %)
Celková daň zaokrouhlená na Kč nahoru403 987 Kč (332 400 +71 587)
Sleva na poplatníka24 840 Kč
Daň z příjmu po uplatnění slev za rok 2014379 147 Kč (403 987 − 24 840)

Zdroj: www.mazars.cz

Redakce portálu
Redakce portáluhttps://www.ipodnikatel.cz
Internetový portál iPodnikatel.cz je specializovaný portál zaměřený na začínající podnikatele a ty, kteří chtějí rozvíjet svůj malý nebo střední podnik.

Mohlo by vás zajímat ...

Inzerce

Nastartujte se 2020